Práci prof. Pulickela Ajayana a jeho kolegů z Rice University v texaském Houstonu jsme zmiňovali již několikrát (11.2.2004, 24.1.2008, 29.9.2008 a 24.3.2011). Nejnovějším výsledkem jejich práce je sada nátěrů, jejichž aplikací ve správném pořadí vznikne lithiový akumulátor prakticky na jakémkoli povrchu. Nejspodnější vodivý podklad tvoří směs uhlíkových nanotrubic a klastrů v N-methylpyrrolidonu. Na něj se nanese katoda z oxidu kobaltito-lithného, jejíž vodivost je zvýšena přídavkem grafitu. Následuje separační vrstva z organických polymerů, vhodného rozpouštědla a oxidu křemičitého. Anodu tvoří oxid titanito-lithný překrytý vrstvou komerčně běžně dostupného vodivého nátěru s obsahem mědi. Výkon akumulátoru odpovídá použitým sloučeninám. Otázkou zůstává jeho dlouhodobá stabilita, protože zatím byl testován pouze pro 60 nabíjecích cyklů beze změny kapacity. Takové netradiční zdroje proudu by mohly přinést pokrok i na poli elektromobilů, protože současné elektrochemické články jsou příliš těžké, než aby mohly reálně konkurovat strojům se spalovacími motory. Propojení akumulátoru s vlastní konstrukcí automobilu by mohlo napomoci alespoň částečně tento problém řešit.